Názor MUDr. Libora Kavana primáře gyn.-por. oddělení Horské nemocnice Krkonoše ve Vrchlabí

Nošení dětí na závěsu v šátku poskytne dítěti pocity těsného kontaktu a především pocit bezpečí v láskyplné náruči matky. Výrazným způsobem přispívá k navazování psychosociálních kontaktů mezi matkou a dítětem, k rozvoji kognitivních schopností dítěte a k rozvoji kojení jako ideální výživy novorozence a kojence. Kontakty mezi matkou a dítětem, verbální i neverbální komunikace (doteky, pohledy) - to jsou způsoby jakými matka projevuje svému dítěti lásku a ono to velice dobře pozná a je schopno tyto podněty reflektovat. Houpavé pohyby při matčině chůzi jsou navíc pro dítě přirozené (vždyť si je dobře pamatuje ze svého nitroděložního života) a nepochybně příjemnější než úplný klid v postýlce nebo naopak "drncání" v kočárku. Zkušenosti z ošetřování předčasně narozených dětí prokázaly, že umístěním nezralého novorozence na těle matčině je často možno nahradit inkubátor (tzv. "klokaní" metoda). Všichni známe i příklady z živočišné říše, to, jak se mláďata lidoopů reflexně pevně drží své matky, kde se cítí nejpříjemněji a nejbezpečněji. Je prokázáno, že tento úchopový reflex je vyvinut i u lidských mláďat již od prvních okamžiků po porodu, aniž by se jej museli nějak učit. Domnívám se, že nošení dítěte v šátku přispívá k jeho psychosomatickému vývoji a učí i matku svému milovanému děťátku lépe rozumět.